Gartner: Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2018

Hlavní strategické technologické trendy, které ovlivní v roce 2018 většinu organizací, představili analytici společnosti Gartner na konferenci Symposium/ITxpo 2017 v americkém Orlandu. Gartner definuje „strategický technologický trend“ jako takový, jenž má významný potenciál změnit současný stav nebo se začíná posouvat ze stadia zrodu do fáze širšího použití a dopadu, případně takový trend, který se rychle rozvíjí, podléhá značné nestabilitě a během následujících pěti let může dosáhnout „bodu zvratu“.

„Top 10 strategických technologických trendů Gartner pro rok 2018 je vázáno na fenomén inteligentní digitální sítě (angl. Intelligent Digital Mesh), která je základem budoucího digitálního byznysu a ekosystémů,“ uvedl viceprezident Gartner pro výzkum David Cearley. „IT lídři musejí vzít tyto technologické trendy v úvahu při přípravě svých inovačních strategií, jinak riskují, že uvolní místo konkurenci.“

První tři strategické technologické trendy vycházejí z toho, jak umělá inteligence a strojové učení pronikají do prakticky všech oblasti a představují hlavní „bojiště“ technologických firem pro příštích pět let. Další čtyři trendy se zaměřují na prolínání digitálního a fyzického světa, z něhož se rodí pohlcující, digitálně rozšířené prostředí. Poslední tři trendy souvisejí s využíváním rostoucího počtu propojení mezi lidmi, organizacemi a zařízeními, ale také s obsahem a službami, které přinášejí nové digitální obchodní příležitosti.

Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2018:

AI základna

Tvorba systémů schopných se učit, přizpůsobovat a případně též autonomně jednat bude hlavním kolbištěm technologických firem přinejmenším do roku 2020. Schopnost používat umělou inteligenci (AI) pro lepší rozhodování, přepracování obchodních modelů a ekosystémů nebo pro oblast zákaznické zkušenosti zůstane ekonomickým hnacím motorem digitálních iniciativ až do roku 2025.

Inteligentní aplikace a analytika

Během následujících několika let získá prakticky každá aplikace a služba v nějaké míře umělou inteligenci. Půjde jednak o zjevně inteligentní aplikace, které by bez AI a strojového učení nemohly existovat. Pak tu ale budou i nenápadní „uživatelé“ AI poskytující inteligenci na pozadí. Vznikne tak nová inteligentní vrstva mezi lidmi a systémy, jež umožní transformovat povahu práce a strukturu pracovišť.

AI se stává novým významným bojištěm v oblasti software a služeb, včetně oblastí jako je ERP. Dodavatelé nicméně musejí umět jednoznačně vysvětlit, jak v nových verzích jejich aplikací a služeb AI uživatelům pomáhá například v podobě pokročilé analytiky, inteligentních procesů nebo lepší uživatelské zkušenosti.

Inteligentní věci

Inteligentní věci jsou fyzické předměty schopné nabídnout víc než provádění pevně daných (předprogramovaných) funkcí. Díky AI zvládají pokročilé chování a přirozenou interakci se svým okolím a lidmi. AI pohání nové segmenty (jako jsou autonomní vozidla, roboti a drony) a umožňuje také výrazně rozšířit možnosti množství stávajících věcí (například formou IoT – internetu věcí, který připojuje běžné předměty denní potřeby nebo průmyslové stroje).

Digitální dvojče

Koncept digitálního dvojčete označuje digitální model entity či systému z reálného světa. Digitální dvojčata jsou velmi slibná zejména v kontextu IoT projektů v nadcházejících třech až pěti letech. Dobře navržená digitální dvojčata podnikových aktiv mohou napomoci v procesech řízení a rozhodování. Díky napojení na fyzické protějšky (jejich senzory) lze sledovat stav, reagovat na změny, zlepšovat provozní parametry a zvyšovat tak přidanou hodnotu. Zpočátku budou digitální dvojčata nasazována v jednoduché formě, postupně se ale budou vyvíjet, sbírat a vizualizovat vhodná data nebo využívat vhodné analytické metody a pravidla – a s jejich pomocí efektivně reagovat na požadavky byznysu.

Od cloudu k okraji

Výpočty na okraji (angl. edge computing) je název výpočetní topologie, v níž jsou zpracování informací nebo sběr a dodávka obsahu umístěny blíže zdrojům těchto informací (např. senzorům). Vyřešení problémů s konektivitou, rychlostí odezvy či omezenou rychlostí připojení i větší škála funkcí dostupných „na okraji“ jsou důvody, proč se distribuované modely dostávají opět do popředí. Zejména podniky angažující se výrazně ve sféře internetu věcí by měly začít pracovat s návrhy využívajícími prvky na okraji. Přestože mnozí vnímají cloud a okraj jako velmi protichůdné přístupy, je vlastně cloud typ IT, kde jsou elasticky škálovatelné technologické funkce dodávány jako služba – nemusí tedy nezbytně zahrnovat centralizovaný model.

Konverzační platformy

Konverzační platformy budou hrát klíčovou roli při nadcházející změně toho, jak lidé komunikují s digitálním světem. Ta spočívá v plném přenesení břemene překladu požadavku z uživatele na počítač. Konverzační platforma přebírá dotaz či příkaz uživatele a následně odpovídá vykonáním konkrétní funkce, zobrazením či sdělením obsahu nebo požadavkem na upřesnění zadání apod. Během několika příštích let se konverzační rozhraní stanou primární oblastí návrhu interakce s lidmi a budou poskytovány formou specializovaného hardware, funkcemi jádra OS, platformami a aplikacemi.

Pohlcující zážitky

Zatímco konverzační rozhraní mění, jak lidé ovládají digitální svět, virtuální, rozšířená a smíšená realita mění to, jak lidé digitální svět vnímají a interagují s ním. Trh virtuální reality (VR) a rozšířené reality (AR) je zatím ve stádiu fragmentované nedospělosti. Velký zájem vede ke zrodu řady nových VR aplikací, které ale často mají jen malý obchodní smysl (vyjma pokročilé zábavy jako jsou videohry nebo 360stupňová videa). Skutečné obchodní přínosy nabídnou až praktické scénáře pro VR a AR, které umožní zvýšit produktivitu zaměstnanců nebo vylepší procesy v oblasti designu, školení nebo vizualizace.

Smíšená realita je typem pohlcující technologie, která směšuje a rozšiřuje technické možnosti AR a VR a zároveň se snaží lépe přizpůsobit tomu, jak lidé vnímají a interagují se světem. Smíšená realita zahrnuje škálu podob od náhlavních displejů pro AR či VR až po řešení využívající chytré telefony či tablety a environmentální sensory.

Blockchain

Blockchain se postupně vyvíjí z infrastruktury pro digitální měny do platformy pro digitální transformaci. Blockchainové technologie umožňují opustit současný centralizovaný model zaznamenávání transakcí a udržování těchto záznamů – může sloužit jako základ revolučních digitálních obchodních či provozních modelů v zavedených oblastech i ve sféře start-upů. Počáteční povyk kolem blockchainu se sice týkal především odvětví finančních služeb, existuje však řada dalších možných způsobů využití v oblastech jako je veřejná správa, zdravotní péče, výroba, distribuce médií, ověřování identity, registry majetkových titulů či dodavatelské řetězce. Přestože se v delším horizontu dočkáme významných a průlomových řešení, současná očekávání jsou větší než reálné možnosti, neboť většina souvisejících technologií dnes je a přinejmenším ještě další dva až tři roky bude nevyspělá.

Řízení událostmi

Základem digitálního byznysu je koncept obchodu, který je vždy připraven a hledá nové přechodné příležitosti (tzv. digitální obchodní okamžiky). Ty mohou být cokoliv, co lze zaznamenat digitálně – včetně stavů, změn stavů jako je například dokončení objednávky, nebo přistání letadla. Díky tzv. brokerům událostí jako jsou internet věcí, cloud, blockchain, in-memory systémy a umělá inteligence mohou být obchodní příležitosti (okamžiky) detekovány rychleji a analyzovány podrobněji. Technologie samotná ale nestačí – důležitá je také změna kultury a způsobu řízení využívající model řízení událostmi.

Průběžně vyhodnocované riziko a důvěra

Aby bylo možné digitální byznys provozovat bezpečně i ve světě pokročilých a cílených útoků, musejí lídři odpovědní za bezpečnost a řízení rizik přejít na tzv. CARTA přístup (průběžně vyhodnocované riziko a důvěra). Bezpečnostní infrastruktura musí být „všudypřizpůsobivá“, aby bylo možné využívat obchodní příležitosti a zároveň řídit riziko. Bezpečnost se tedy bude muset „pohybovat tempem digitálního byznysu“.

Součástí CARTA přístupu je i překonání bariér mezi bezpečnostními a aplikačními týmy – podobně jako DevOps nástroje a procesy překonaly propast mezi vývojem a provozem. Architekti informační bezpečnosti musejí integrovat bezpečnostní testování na několika místech do workflow DevOps způsobem, který podporuje spolupráci, je pro vývojáře transparentní a zachovává principy týmové práce, agility a rychlosti DevOps a agilního vývoje – výsledkem jsou tzv. „DevSecOps“. CARTU lze také nasadit v reálném čase pomocí postupů jako jsou klamavé technologie využívající technické vymoženosti virtualizace či softwarově definovaných sítí pro tvorbu, správu a sledování tzv. „přizpůsobivých pastí“.

Zdroj: Gartner

Michala Benešovská

Odborná novinářka a copywriterka na volné noze se zaměřuje výhradně na IT, které ji fascinuje a baví už více než dvě dekády, respektive od doby, kdy rozebrala svůj první počítač. Pracovala pro Seznam.cz, Unicorn Systems nebo Mafru. Nyní spolupracuje s odborným časopisem o prodejním ICT kanále a ve volném čase se věnuje PlayStationu 4.