Našli digitální nomádi klíč ke šťastnému životu?

Před několika lety byl proveden výzkum, který se zaměřoval na výhody spojené s flexibilní pracovní dobou. Po devíti měsících bylo zjištěno, že lidé pracující mimo okovy klasické pracovní doby dosahovali lepších výsledků, byli méně nemocní, pracovali déle a byli ve své práci šťastnější.

Tyto závěry nově potvrdila studie Floridské mezinárodní univerzity, která tvrdí, že lidé, kteří pracovali z domova, byli zpravidla více angažovaní a produktivnější než jejich kolegové z kanceláří.

Studie si stanovila za cíl prozkoumat tento fenomén podrobněji a zjistit, jestli mohou být některé pracovní role nebo jejich části lépe vykonávány z domova. Analýzy odhalily čtyři determinující aspekty práce, které hrají hlavní roli: flexibilita práce, řešení problémů, stupně nezávislosti, podpora.

Výsledky naznačují, že komplexnější práce, která vyžaduje omezenou interakci s druhými, je nejlépe prováděna právě pracovníky s flexibilní pracovní dobou. Na druhou stranu je méně výhodné pracovat z domova na věcech, které vyžadují časté řešení různých problémů.

Odůvodnění je zcela zřejmé. Když se potřebujete pozorně soustředit na komplexní úkol, který může být z větší části dokončen bez spolupráce s ostatními, pak je práce na dálku fantastickou volbou. To pravděpodobně vysvětluje i poznatky ze studie Sheffieldské a Exeterské univerzity, která se zabývala spokojeností samostatně výdělečných osob.

Zjistilo se, že samostatně výdělečné osoby považují svou práci za obohacující, zároveň se vyznačovaly vyšší mírou štěstí než jejich kolegové pracující na plný úvazek. To vše i navzdory tomu, že jejich práce nezaručuje takovou stabilitu a často musí ve srovnání s kancelářskými zaměstnanci pracovat déle.

Svoboda pracovat

Tento požitek vznikl díky kontrole, kterou lidé získali nad svým pracovním životem a pracovním prostředím. Mohou se rozhodovat, jestli budou pracovat na konkrétních projektech podle toho, jestli odpovídají jejich hodnotám a přesvědčení, zatímco se práci mohou věnovat kdykoliv a odkudkoliv.

Když lidi práce baví, nabíjí je to energií a mají radost z vlastního přínosu. Měření toho, jak jsou lidé angažovaní v práci, může být užitečný způsob, jak zjistit úroveň jejich štěstí a pohody. Je třeba se vydat dál než k otázce pracovního uspokojení.

Uvedená zjištění byla stejná napříč různými sektory i úrovněmi seniority. Lidé, kteří měli kontrolu nad svým vlastním osudem, byli inovativnější a využívali svůj talent novými způsoby, čímž se lépe přizpůsobovali potřebám trhu.

Odborníci, kteří pracují na sebe, si opravdu cení autonomie, kterou mají. Disponují svobodou inovovat, vyjadřovat své názory, ovlivňovat věci nad rámec své vlastní pozice; soutěží s jinými společnostmi a lidmi. Opravdu se jim daří využít své vlastní odbornosti, takže se zdá, že jim tolik nevadí pracovat přesčas. Dosahování vysokých standardů je může naplňovat.

Pracovní trh pro digitální nomády

Trh pro talentované jednotlivce stále roste, přičemž státy usilují o to, aby byly pro digitální nomády stále atraktivnější. Estonsku se podařilo v těchto snahách zajít dál než ostatním. Je průkopníkem e-občanství a plánuje vydávat Digital Nomad Visa. Toto vízum lidem umožní pracovat v Estonsku až 365 dní. Navíc budou moci jeho držitelé cestovat kamkoliv do 26 zemí Schengenského prostoru až na dobu 90 dní. Za digitální nomády budou považováni jedinci, kteří mohou pracovat nezávisle na lokalitě, přičemž většina jejich práce bude prováděna on-line.

Návrh zákona je součástí programu Work in Estonia, jehož cílem je zajistit, aby rostoucí technologický sektor v Estonsku měl potřebné nástroje a prostředky k růstu.

Svět práce se rychle mění. Technologie pomáhá mnoha lidem pracovat na dálku a umožňuje milionům z nich nabízet veřejnosti své technické, kreativní a odborné znalosti nezávisle na geografickém umístění. Digital Nomad Visa představuje průlom ve způsobu, jakým vláda podporuje současný trend pružné pracovní doby.

Poté, co se digitální nomádi osvědčili jako produktivní, aktivní a kreativní pracovníci, není překvapením, že státy, které se je snaží přilákat, jsou stále inovativnější. Ať už podporou start-upů, flexibilní pracovní dobu, nebo vydáváním speciálních víz, jako plánuje Estonsko. Jsou různé způsoby, jak ukázat, že jsou v zemi vítání „občané světa“.

Organizace i jednotlivé země se nyní musí zamyslet nad tím, jak přilákají, udrží a zapojí talenty, které jsou tolik potřebné pro jejich prosperitu.

Michala Benešovská

Odborná novinářka a copywriterka na volné noze se zaměřuje výhradně na IT, které ji fascinuje a baví už více než dvě dekády, respektive od doby, kdy rozebrala svůj první počítač. Pracovala pro Seznam.cz, Unicorn Systems nebo Mafru. Nyní spolupracuje s odborným časopisem o prodejním ICT kanále a ve volném čase se věnuje PlayStationu 4.