Pět programovacích jazyků, které vytvořily ženy

Pokud si myslíte, že programování je doménou mužů, tak se naštěstí mýlíte. I když je kódování spíše spojováno s mužským světem, přesto se v něm najdou ženy, které tu mají výjimečné postavení. Mnoho programátorek učinilo v průběhu dekád bezpočet významných přínosů v oblasti hackingu a výzkumu bezpečnosti. Programovací jazyky jsou konkrétním oborem, ve kterém mnoho žen zanechalo svou neodstranitelnou stopu. Nesčetně průkopnic navrhlo a vyvinulo programovací jazyky, které měly podstatný a trvalý dopad na vývoj softwaru. V tomto článku se zaměříme na pět programovacích jazyků, které byly vytvořeny ženami a které významně ovlivnily způsob, jakým kódujeme dnes.

#1 ARC Assembly: Kathleen Booth

Rok: 1950

Kathleen Booth vymyslela první nízkoúrovňový programovací jazyk známý jako ARC (Automatic Relay Calculator). V oné době počítačového programování musely být programy psány ve strojovém kódu jako série nul a jedniček, které by počítač interpretoval a mohl podle nich jednat. Jazyk symbolických adres (tzv. assembler) byl vyvinut za účelem snadnějšího a spolehlivějšího programování, které by umožnilo psát programátorům strojové instrukce v mnemonické podobě. Tu by assembler přeložil do strojového kódu. Booth tvořila programovací jazyk ARC Assembly při své práci na Birkbeck College ve Velké Británii.

#2 Address: Kateryna Yushchenko

Rok: 1955

Kateryna Yushchenko se zasloužila v roce 1950 o vznik programovacího jazyka Address, aby podpořila nepřímé adresování. Tím předešla mnoho známých jazyků vyšší úrovně vyvinutých na západě, jako byl například COBOL. Yushchenko byla v padesátých letech pověřena provozováním prvního programovatelného počítače v Evropě známého jako MESM. Stala se doktorkou přírodních věd; předvídala obtíže s programováním MESM pomocí strojového kódu, a proto se pustila do vytváření programovacího jazyka vyšší úrovně, aby tento úkol zjednodušila. Address byl výsledkem jejího úsilí. Rozšířil se po Sovětském svazu, kde byl využíván více než 20 let.

#3 COBOL: Grace Hopper spolu s dalšími členy konsorcia CODASYL (Conference on Data Systems Languages)

Rok: 1959

Grace Hopper spolu se svým týmem stála za vznikem COBOLu (Common Business-Oriented Language). COBOL byl vytvořen pro provoz na různých počítačích a mohl být ovládán netechnicky zaměřenými lidmi. Grace Hopper je kromě její práce na prvním komerčně vyráběném počítači UNIVAC také přičítána zásluha za první překladač pro elektronický počítač známý jako A-0 System, a také za mnoho dalších časných programovacích jazyků vyšší úrovně jako třeba ARITH-MATIC. V roce 1955 vyvinula FLOW-MATIC, systém, který pomohl obchodním aplikacím porozumět anglickým klíčovým slovům. Když byl COBOL v roce 1959 navržen a následující rok vydán, hodně vycházel z FLOW-MATIC. Proto je Hopper považována za matku COBOLu.

 #4 FORMAC: Jean Sammet

Rok: 1962

Jean Sammet je známá jako tvůrkyně systému FORMAC (FORmula MAnipulation Compiler). Společnost IBM v té době vyvinula FORTRAN převážně pro matematické a vědecké výpočty. V roce 1962 Sammet však vymyslela v IBM programovací jazyk FORMAC, který byl schopen provádět algebraické manipulace. FORMAC se stal prvním hojně rozšířeným jazykem pro symbolické matematické výpočty.

#5 Logo: Cynthia Solomon a Daniel G. Bobrow, Wally Feurzeig, Seymour Papert

Rok: 1967

Logo je připisováno Cynthii Solomon a jejímu týmu. V šedesátých letech se rozšířila potřeba programovacího jazyka pro děti, který by byl založený spíše na slovech a větách než na číslech a symbolech. To byl úkol pro Cynthii a její tým. Studovala počítačovou vědu a pomohla vyvinout tento nový jazyk, pojmenovaný Logo, který zdokonalovala vyučováním sedmáků v pozdních šedesátých letech. Jedna z nejznámějších Logo aplikací byla Turtle robots, která umožnila uživatelům kreslit geometrické tvary pomocí pera.

Solomon se nakonec připojila k laboratoři M. I. T. Artificial Intelligence Lab a později dohlížela na vytvoření a implementaci první komerční verze programovacího jazyka – Apple Logo, jenž ovlivnil mnoho výukových programů jako třeba Smalltalk nebo Scratch.

Zdroj: Techworm

Michala Benešovská

Odborná novinářka a copywriterka na volné noze se zaměřuje výhradně na IT, které ji fascinuje a baví už více než dvě dekády, respektive od doby, kdy rozebrala svůj první počítač. Pracovala pro Seznam.cz, Unicorn Systems nebo Mafru. Nyní spolupracuje s odborným časopisem o prodejním ICT kanále a ve volném čase se věnuje PlayStationu 4.