Pět skvělých počítačových programátorek

Že znáte jen programátory? Genderová nerovnováha v technologickém sektoru je problém a není žádným tajemstvím, že v dnešní době vystuduje IT obor jen 18 % žen.

Tak to ale nebývalo vždycky. V roce 1984 bylo toto číslo téměř dvojnásobné! IT se věnovalo 37 % absolventek. A dokonce už před slavnými osmdesátkami různé průkopnice formovaly počítačovou vědu, jakou ji známe dnes. Většina z těchto žen však postrádá známý profil Steva Jobse nebo Billa Gatese.

Abychom napravili nerovnováhu a vzdali hold tam, kde je to třeba, měli bychom zmínit a oslavit práci pěti fantastických programátorek. Některé z nich možná znáte, jiné ne. A minimálně jedna z nich vás překvapí.

Ada Lovelace (1815-1852)

První počítačová programátorka

Ada Lovelace byla prvním potomkem Lorda Byrona. Proslulý britský romantický básník ztělesňoval aristokratický nadbytek a byl považován za šíleného a zkaženého člověka, se kterým se není radno znát. Adina matka, Lady Wentworth, byla odhodlána zabránit Adě, aby se účastnila jakýchkoliv „nebezpečných poetických tendencí“. Proto byla její dcera vyučována téměř výhradně matematice.

Ironií však je, že Ada nalezla poezii v číslech. Když jí bylo 17 let, přeložila článek o tzv. analytickém stroji – mechanickém počítači, který byl navržen jejím přítelem a mentorem, matematikem Charlesem Babbagem. Ke svému překladu z francouzštiny do angličtiny přidala mnoho vlastních poznámek o stroji a o jeho fungování.

Dnes jsou tyto poznámky považovány za první algoritmus, což činí z Ady prvního programátora/programátorku na světě.

Jean Jennings Bartik (1924-2011)

Softwarová inženýrka

V nekrologu ji deník New York Times označil za „jednoho z prvních počítačových programátorů a průkopnici technologie, která se později proslavila jako software“.

Jean byla jednou z šesti matematiček, které naprogramovaly ENIAC (elektronický numerický integrátor a počítač) – první elektronkový počítač. Byl vyvíjen během druhé světové války, aby vypočítal trajektorie pro dělostřelectvo americké armády. Dokázal spočítat během 30 vteřin trajektorii, jejíž výpočet člověku trval 20 hodin, čímž se dosáhlo zvýšení rychlosti o téměř 24 000 %. Přestože byl dokončen až po válce v roce 1946, je dnes považován za milník v moderním IT.

Podle Jean si muži, kteří budovali samotný stroj (řekněme hardware), mysleli, že programování stroje není důležité. Když byl dokončený ENIAC prezentován veřejnosti, Jean a její kolegyně kodérky stejně tak zůstaly v pozadí a ani nebyly na celé události představeny.

Toto přehlédnutí bylo v posledních letech do jisté míry napraveno, kdy Jean za svou práci získala profesní uznání. Před 50. výročím vzniku ENIACu vydal Wall Street Journal článek s názvem „Historie softwaru začíná prací geniálních žen“.

Grace Hopper (1906-1992)

Královna softwaru

Babička COBOLu a námořní kontraadmirál Grace Hopper stála v čele revoluce, která změnila to, jak mluvíme s počítači. Zpočátku počítače hovořily v binárním kódu. Jedničky a nuly lidé neuměli číst. Grace se domnívala, že psaný kód by měl být podobnější angličtině. Svým nápadem připravila cestu dalším programátorům, kteří dnes mohou ovládat své počítače novými a vzrušujícími způsoby. Její práce vedla v roce 1959 k vývoji programovacího jazyka COBOL. Neuvěřitelných 53 % dotazovaných společností používalo v roce 2012 k vytváření svých obchodních aplikací právě COBOL.

Grace si přála žít až do roku 2000, aby se mohla ohlédnout zpět do prvních dní počítačů a říct všem pochybovačům „Vidíš to? My jsme ti říkali, že počítače tohle všechno dokážou“.

Připisuje se jí také, že jako jedna z prvních použila termín „bug“ (chyba) a než ve svých 80 letech odešla v roce 1986 z námořnictva, byla nejstarším americkým vojenským důstojníkem.

Marissa Mayer (narozena 1975)

Z programátorky generální ředitelkou

Marissa se v pouhých 36 letech stala CEO společnosti Yahoo! Vystudovala Stanford a v roce 1999 nastoupila jako dvacátý zaměstnanec a první inženýrka-žena do společnosti Google, který byl v té době spíše start-upem.

Během svého působení u tohoto giganta vedla některé z neúspěšnějších projektů jako Google Maps, Gmail, Google Earth nebo Google News.

Pro Marissu je podnikání v technologiích hlavně o programování a o tom, co nás může naučit. Na konferenci Bloomberg v roce 2015 řekla: „Yahoo je nejúžasnější designový oříšek, na kterém jsem kdy pracovala. Když se podívám na problémy Yahoo, vidím inženýrské problémy. Tyto principy se vztahují na všechno – od kultury společnosti až po to, jak vyvíjíme naše produkty“.

Lyndsey Scott (narozena 1990)

Modelka, herečka, kodérka

Lyndsey Scott reprezentuje „super“ ve slově supermodelka. Spolupracovala s nejznámějšími jmény ve světě módy – od Gucciho přes Louise Vuittona. Dokonce si ji prestižní značka Calvin Klein zvolila za první afroamerickou exkluzivní modelku na události Fashion Week. Lyndsey je i talentovanou herečkou.

Ale když není zrovna v hledáčku kamery, sedí u svého notebooku a kóduje. Věnuje přibližně polovinu svého času programování iOS pro klienty. Několik jejích aplikací je k dispozici v obchodě s aplikacemi Educate!, kde se uživatelé mohou dozvědět o finanční pomoci podnikatelům v Africe. Navíc je jedním z nejlépe hodnocených členů týmu Stack Overflow, webu o programování, kde s kolegy poskytují odpovědi na zapeklité otázky vývojářů. Získala titul v oboru informatiky a divadla.

Není divu, že ji Forbes označil za 29letou krásku, která rozlouskává počítačové kódy… a stereotypy.

Zdroj: www.primotoys.com

Michala Benešovská

Odborná novinářka a copywriterka na volné noze se zaměřuje výhradně na IT, které ji fascinuje a baví už více než dvě dekády, respektive od doby, kdy rozebrala svůj první počítač. Pracovala pro Seznam.cz, Unicorn Systems nebo Mafru. Nyní spolupracuje s odborným časopisem o prodejním ICT kanále a ve volném čase se věnuje PlayStationu 4.