To zas je otázka, povím vám: Proč by se holky měly naučit kódovat?

Jako jo, zcela vážně se mě zeptali: Proč by se holky měly naučit kódovat? Tak dobře, jdem na to.

Asi nejsem ten vhodný člověk na podobné dotazy, protože moc nevěřím na mužská a ženská povolání, mužské a ženské profese, práce… To je jako byste se mě ptali, proč by se chlapi měli učit vařit. No aby to uměli, ne? Protože když to neumí, tak jsou na věky věkův ámen odsouzeni jíst chleba s paštikou, trenčianský párok s fazuľou, pizzu, hospodská jídla, popřípadě to, co jim někdo jiný uvaří.

Ne že by to nešlo. Někteří pánové jsou na svoje kuchyňské neumětelství dokonce hrdí, ti, kteří to mají nahnuté se sebevědomím vám k tomu povypráví celé story o tom, že to je práce pro někoho jiného, oni že mají na starosti důležitější věci… Ale nezlobte se na mne, chlap, co si nedovede uvařit nějaké základní jídlo ze surovin a ještě to okecává, takový mi připadá trošku, pardon, nedostatečný. Ne každý může být Pohlreich, natož aby jím musel být. Někomu prostě není dáno a spálí i vařená vajíčka, někdo to opravdu nepotřebuje. Ale nemyslím, že hranice mezi lidmi, co nepotřebují umět vařit a těmi, co by to mohli a měli umět, vede někde podél genderového rozdělení.

S dovolením si tedy otázku upravím:

Proč by se novináři, vědci, manažeři, právníci, výtvarníci a biologové měli naučit kódovat? Nebo programovat, když to vezmeme obecněji?

Picture2Možná jste zachytili chvályhodnou snahu ministerstva školství zavést do škol něco, co nazývají “informatickým myšlením”. Idea je to moc hezká a nedá se než souhlasit. To, že výsledek bude pravděpodobně na hony vzdálený záměru a bohulibý úmysl se pravděpodobně promění v něco jako buzeraci, to nechme stranou. Zpátky k myšlence: Snahou ministerstva je naučit děti něčemu, co by se dalo označit za informační gramotnost. Tedy jak pracovat s informacemi, jak je nalézt, jak je vyhodnotit, jak je zpracovat a aplikovat na řešení problémů, jak si problém rozložit na menší dílčí úkoly, u kterých je známé řešení, jak vyhodnotit úspěšnost, jak spolupracovat… Zní to moc hezky, že? (Tak hezky, že správný škarohlíd už teď vidí, jak se toho chopí učitelky a začnou známkovat a vymýšlet pětiminutovky a okraje do sešitu… Ale to zase odbočujeme.)

Proč by se tedy měl třeba takový novinář naučit kódovat a psát jednoduché programy? Třeba proto, aby si uměl zpracovat nějaká data do článku a neprocházel je ručně. Aby si uměl vzít například seznam dotací a jednoduše je zpracovat, seskupit podle příjemců, posčítat, seřadit… (Ano, všechno tohle dokáže i s Excelem, ale ruku na srdce: Neumí to.) Novinář, co píše pro online média, si zase dovede líp představit, jaké jsou možnosti prezentace. Neříkám, že musí denně bušit HTML, ale bude mít představu o tom, jak věci fungují a nebude dělat třeba taková zvěrstva, jako že by odsazoval mezerníkem. Krom toho učí kódování strukturovat myšlenky a dodržovat určitá formální pravidla, což nikdy nezaškodí.

Manažeři by se měli učit programovat z podobného důvodu: Leckdy potřebují udělat něco (sestavu, report, výkaz), co zabere třeba několik desítek minut práce. A opakuje se to třeba každý měsíc. A manažer sedí, kliká a říká si: “Tyhlety počítače mi byl čert dlužen, akorát dělám mechanickou práci… Nemělo by mi to spíš práci šetřit?” Ti osvícenější se zeptají “svých” ajťáků, jestli by mu na to něco neudělali, ale ti, co mají aspoň trošku sklony k technice, si podobné pomůcky dokážou napsat sami. Není to nijak složité a naučit se programovat může být i pro manažera zajímavé hobby.

Nebo takový výtvarník, fotograf, copywriter a podobné tvůrčí profese – i ti využijí schopnost kódovat stránky (například). Jasně že první výtvory nebudou nijak uchvacující, ale i tak je dobré vědět, že si dokážu například přidat nová díla do vlastního webového portfolia. Znám i takové výtvarníky, které možnosti počítačů uchvátily natolik, že si programují vlastní interaktivní vizuální díla.

S akademiky, vědci a výzkumníky je to podobné. Je skvělé něco vyzkoumat, objevit, vymyslet, ale každý akademik hodný toho jména ví, že je potřeba výsledky svojí práce také publikovat. Impaktované odborné časopisy jsou samozřejmě základ, ale není to jediný způsob, jak seznámit ostatní s výsledky své práce. Co takhle udělat si jednoduchý web, anebo přímo blog? Kódování stačí jen základní, nemusíte být žádný IT guru, ale i s tímto minimem zvýšíte povědomí o svojí práci. Nemluvě o tom, že pomocí jednoduchých programů snáze zpracujete třeba naměřená data, popřípadě je snadno zkonvertujete z jednoho formátu do druhého – to v případě, že se výrobce měřicí aparatury neobtěžoval dodržet nějaký standard pro jejich ukládání. Pak vám často nezbyde nic jiného, než najít někoho, kdo vám napíše konverzní program – nebo si ho zkusíte napsat sami.

Programování a kódování je činnost silně strukturovaná a logická. Což jsou dovednosti, které se hodí i v netechnických oborech, a je jedno, jestli mužům, nebo ženám. Řečeno s profesorem Hrbolkem ze známého filmu: I skladník ze šroubárny si může napsati hezkou webovou stránku!

Martin Malý

Český internetový publicista, programátor, bloger a komentátor. Píše několik blogů, například Misantropův zápisník. V minulosti pracoval pro vydavatelství Economia či v časopisu Forbes. V současné době přispívá mimo jiné na servery lupa.cz, ihned.cz, pracuje pro Prusa Research a popularizuje platformu Arduino.