Program umělé inteligence vytváří mřížkové buňky, které napodobují lidskou navigaci

Lidské bytosti a většina zvířat se umí snadno orientovat ve svém okolí díky komplexním systémům zpracovávání v mozku, které umožňují prozkoumávat nové oblasti, uchovávat v paměti dříve navštívená místa a také hledat zkratky.

Zatímco my takové schopnosti využíváme a disponujeme jimi, aniž bychom si vůbec uvědomovali, jak komplexní procesy se v našem mozku dějí, to samé neplatí o umělé inteligenci, která čelí obtížným překážkám, když se snaží zvládat prostorovou navigaci pomocí svých senzorů.

Nový výzkum prováděný společností DeepMind ale ukazuje, že umělá neuronová síť byla schopná spontánně vyvinout systém, který se podobá mozku savců. Díky tomu se mohou roboti umělé inteligence bez problémů orientovat v prostoru. Mozek savců má interní koordinační systém, který využívá mřížkových neuronů. Předpokládá se, že tyto buňky podporují vektorovou navigaci, která umožňuje mozku vypočítat vzdálenost a směr mezi určitým místem a cílovou destinací.

Vědci z DeepMind nejprve učili umělou neuronovou síť navigaci ve virtuálním prostředí, k čemuž jim posloužily signály, které běžně užívají savci, aby přešli přes neznámé teritorium. Neuronová síť sbírala informace týkající se rychlosti, směru, vzdálenosti od stěn a další detaily. Později vědci zjistili, že se tato síť úspěšně naučila pohybovat a orientovat ve virtuálním prostoru pomocí vlastní rozvinuté vrstvy podobné mřížkovým buňkám.

To bylo pro vědce překvapením, protože spontánně se objevující mřížkové jednotky byly nápadně podobné schématům nervové aktivity, která byla pozorována u savců hledajících potravu. Navíc využívaly úplně stejný systém, jaký využívají mozky savců pro navigaci. Vědci dále díky sériím experimentálních manipulací objevili, že umlčení jednotek podobných mřížkovým neuronům vedlo k narušení schopnosti umělé inteligence se přesně navigovat. Tím se potvrdilo, že jsou mřížkové buňky rozhodující pro vektorovou navigaci.

Toto zjištění nyní slouží jako další krok k našemu pochopení fungování lidského mozku. Také otevírá nové možnosti, jak mohou být umělé bytosti využívány k zobrazení komplexnějšího chování v realistickém prostředí.

Zdroj: fossbytes.com

Michala Benešovská

Odborná novinářka a copywriterka na volné noze se zaměřuje výhradně na IT, které ji fascinuje a baví už více než dvě dekády, respektive od doby, kdy rozebrala svůj první počítač. Pracovala pro Seznam.cz, Unicorn Systems nebo Mafru. Nyní spolupracuje s odborným časopisem o prodejním ICT kanále a ve volném čase se věnuje PlayStationu 4.