Rozhovor: Martin Rosulek, digitální nomád na plný úvazek

Rozhovor s člověkem, který vede pro mnohé nepředstavitelný život.

Martin Rosulek dělá obsahový online marketing, provozuje web DigitalniNomadstvi.cz a procestoval pěkný kus světa. Martin je ukázkový digitální nomád a ochotně nám vylíčil, co takový životní styl obnáší.

Můžete se krátce představit pro ty, kteří vás ještě neznají a nic o vás zatím neslyšeli? Čím se zabýváte, jak dlouho už jste digitálním nomádem, kde jste všude byl a kam se chystáte?

Jmenuji se Martin Rosulek, je mi 27 let a pracuji na volné noze. Věnuji se obsahovému online marketingu, a to buď pro své klienty či pracuji na vlastních webových projektech. Ještě před ukončením vysoké školy (Právnická fakulta MUNI) jsem odcestoval na vlastní pěst do Austrálie, odkud jsem pokračoval na svůj první backpacking trip do Jihovýchodní Asie (Thajsko, Kambodža, Vietnam a Laos).

Co-vše-jsem-si-sbalil-na-cestu-do-ThajskaTak jsem si prodloužil studium o celý školní rok. V posledním ročníku jsem se už hodně věnoval online marketingu a po ukončení VŠ jsem postupně rozvíjel své know-how a projekty. Brzy na to jsem odcestoval s přítelkyní do Kanady na Working Holiday víza, kde jsme strávili rok plný neuvěřitelných zážitků (od stříhání koberců jsme se dostali k práci na hudebních festivalech). Do toho jsem musel stíhat své online podnikání, což bylo poměrně náročné. Následovala pětiměsíční cesta skrze Centrální Ameriku a část Jižní Ameriky. Dvouměsíční pozdrav v České republice vystřídal odjezd do Thajska s cílem více proniknout do coworking komunity. Před Vánoci 2015 jsem byl zpět v Čechách a od února už opět nomádím, tentokrát v Maroku.

Máte web digitalninomadstvi.cz, kde je plno informací, tipů i zajímavostí o vašich dobrodružstvích a o dalších „spřízněných duších“. Jak tady vůbec funguje komunita digitálních nomádů?

Web DigitalniNomadstvi.cz má za cíl mapovat moji vlastní cestu, a tím ukázat ostatním, že je „to” možné a inspirovat je. O digitálních nomádech se mluví stále častěji, ale zde je důležité si uvědomit, že každý má vlastní cestu a trošku jiné potřeby. Rád sdílím své vlastní zkušenosti a poznatky – a pokud čtenáři přijdou zajímavé a využije je, je to skvělé.

Kolem portálu se zatím sdružuje, řekl bych, malá komunita. Pomalu se blížím k první tisícovce lajků na Facebook stránce, každý týden dostávám e-maily a lidé píší také komentáře k článkům na webu. Jsem velmi otevřený a pokud někdo potřebuje pomoc, rád poradím. Avšak komunitní web DigitalniNomadstvi není, je to spíše one-man show. (smích)

NomartStudio1

Na cestách se setkáváte i s digitálními nomády z jiných zemí. Jakou činností se například zabývají zahraniční nomádi, liší se v něčem zásadně?

Největší počet digitálních nomádů, se kterými jsem měl možnost se setkat, jsou programátoři, kodéři a vývojáři. Online marketing je také velmi častý příklad práce digitálních nomádů – někdo se věnuje linkbuildingu, jiný sociálním médiím, jsou tací, kteří vytváří newslettery. Ta paleta činností je poměrně široká. Pak tu je poměrně dost zastoupena skupina lidí, kteří mají svůj vlastní byznys/firmu. Činnosti jsou opět různé: hostingové služby, vývoj iOS aplikací, marketingové studio, potisk textilu, atd. Mezi nomády najdeme také grafiky, žurnalisty, affiliate manažery…

Jako digitální nomád jste prošel řadu coworkingových prostor po celém světě. Jaká je jejich úroveň v porovnání s těmi českými? Kde se vám líbilo nejvíce?

Upřímně v coworkingách teprve začínám. Dříve jsem pracoval z hostelů a kaváren, protože miluji nízkonákladové backpacking cestování. Prostředí kaváren a hostelů je pro mnohé rušivé, ale mně dodává tu správnou tvořivou energii. Rád prostě vidím život a pohyb kolem sebe. Proto rád pracuji i ve vlaku nebo v autobuse na delších cestách.

pas air transatČeské coworkingy dobře neznám, měl jsem zde jen meeting, ale nestrávil delší čas. V Thajsku (Bangkok, Chiang Mai, Koh Lanta) jsou coworkingy na výborné úrovni. Prostředí se mi líbilo, zázemí tvoří coworking prostory velmi příjemné a skvělé je, že to provazují s eventy. Moc se mi líbil přístup holek v KoHubu – jejich práce byla dělat členům „dobrej den“. Staraly se o přidružený program, pořádaly filmové akce, frisbee při západu slunce, víkendové výlety, večerní drinky, atd. Tohle je pro coworking strašně důležité a zde vidím vysokou přidanou hodnotu oproti konkurenci.

Nyní experimentuji v coworkingu SunDesk v městečku Taghazout na jihozápadě Maroka. Prostředí je tu útulné, malá komunita, která si pomáhá, vám dává pocit jistoty a bezpečí. Každý den s námi snídá majitelka Magda. A je prostě skvělé vidět a otevřeně si povídat s tím, kdo to tu vlastní a provozuje.

Co používáte za notebook, telefon? Přece jen je vaše práce dost závislá právě na tomto vybavení. Už vás někdy technika „vypekla“?

digitální nomádství

V posledních letech jsem si uvědomil, že musím věnovat větší pozornost technice a nástrojům, které používám, protože dokáží hodně ovlivnit moji výkonnost.

Používal jsem ASUS Lamborghini 13″, nyní používám už druhým rokem MacBook Air 13″ v základním vybavení a jsem s ním naprosto spokojen. Z telefonu HTC ONE jsem přesedlal na iPhone 5S. Na cestách používám často také iPad mini. Přestože mám dost zařízení od Apple, nejsem vysazený jablíčkář a uznávám jakékoli výkonné a efektivní technologie. Používám i papírový diář a tužku.

Už mi „umřel“ externí disk s důležitými daty, to bolelo. Dnes mám dva externí disky (jeden doma v ČR, jeden s sebou na cestách), zálohu v PC a na cloudu (Google Drive, Dropbox) a k tomu mám pro určité projekty ještě data na flash discích. Data šifruju přes CloudFogger a 1Password. Nějaký čas trvalo než jsem to vše zorganizoval do podoby, aby mi to sedělo, ale od té chvíle se mi žije „lehčeji“.

Hodně lidí na volné noze, takže i mnoho digitálních nomádů, svádí často boj s prokrastinací. Už vás to také někdy potkalo?

Naštěstí je mi prokrastinace dost vzdálená. Problém, který někdy musím řešit, je ten, že se pohybuju v novém prostředí, které chci prozkoumávat. Namísto abych tedy pracoval, více cestuji. To samozřejmě funguje do určitého bodu, kdy si uvědomím, že musím také pracovat. (smích)

Již od raného dětství mě rodiče vedli k pracovitosti a sebedisciplíně, takže musím přiznat, že mám dobré brzdící a akcelerační páky.

Digitální-nomád-v-karavanu-e1426902154689

Dokážete si představit, že byste pracoval v nějaké nadnárodní korporaci, která by vás uvěznila v prosklené hrobce v režimu od 9 do 5?

Dnes ty hrobky nejsou od 9 do 5, ale jsou to deseti- a dvanáctihodinové směny, přesčasy, které nikdo neplatí, dovolené, které vám musí schválit, nucené záskoky za marodící kolegy, vynechané oslavy narozenin přátel, protože prostě máte směnu v sobotu, atd.

Vyměnili jsme, doslova tradujeme, svůj čas za papírky s finančními čísly, kterými se pak snažíme opravit napáchané škody. To je smutné…

Můj životní styl se mi líbí a nemám důvod ho měnit. Mám v hlavě řadu pohnutek pro intenzivnější práci (s inspirací Steva Jobse, Elona Muska, Billa Gatese, Richarda Bransona), avšak to souvisí s prací na projektech, které doslova „mění svět“. Tam případně vidím možnost budoucího posunu od „relaxačního životního stylu“ ke stylu „práce v projektu, který mění budoucnost“. Ale nevím, jak bych se při tom cítil – určitě nechci žádného zajíce v pytli a vrátka si každopádně nechám otevřená. (smích)

Dnes už máme k dispozici technologie, které umožňují pohodlnou práci „na dálku“ prakticky napříč obory. Proč myslíte, že na tento trend zatím reaguje tak málo firem?

Technologie jsou jedna věc a implementace v zaběhlých procesech jednotlivých firem druhá. To, že existuje např. Skype ještě neznamená, že si lidé budou volat přes Skype namísto přes operátora. Kolik lidí v České republice má v mobilu internetová data zdarma a stejně si volají „postaru“.

kde cestují digitální nomádiPro zvědavce zmíním, že zde v Maroku nedávno vláda zablokovala Skype hovory (včetně hlasových přenosů pro WhatsApp, Viber, Facetime, atd.) – paradoxně tu zatím dobře funguje Google Hangouts.

Procesy, které musí jednotlivé firmy zavést pro umožnění práce na dálku, nejsou skutečně jednoduché, ač se to může na první pohled zdát. Řekl bych, že si s tímto trendem nevedeme vůbec špatně. Oficiální statistiky neznám, řada digitálních nomádů, které jsem potkal na cestách, je „zaměstnaná” a pracuje na dálku. V médiích spíše narazím na články typu, jak jsou firmy dinosauří, když nevyužívají nejnovější technologie a neumožňují home office nebo práci na dálku. Musíme si uvědomit, že to je stále „novinka”, přestože to funguje už několik let. Několik let ještě pro ekonomiku neznamená zaručený recept na úspěch.

Je vůbec něco, co vám na vašem současném životním stylu nevyhovuje?

Pokud hledáme problémy, vždycky si je najdeme. Mohl bych si postěžovat na omezené kapacity batohů nízkonákladových letadel, ale já to raději proměním v radost z efektivnějšího minimalismu.

Buď si vyberete zlost nad neustálým handrkováním se s vízovými požadavky, dokládáním zpátečních letenek, zůstatků na bankovním účtu anebo radost, že vůbec můžete do konkrétního státu vyjet. Stejně tak to platí nad rozdílným zacházením jednotlivých národností ve vízových povinnostech – to mě dříve dokázalo sakra naštvat.

Delší zahraniční cesty mě částečně odloučí od mé rodiny a přátel. Plně si užívám skvělých Skype rozhovorů, WhatsApp konverzací a skutečných setkání.

Digitální nomád cestovatel

Co byste vzkázal těm, kteří se mučí v nudné práci a zatím jen sní o tom, že by se jednou mohli vydat cestou digitálního nomádství?

Stále více lidí dokazuje, že možnost cesty digitálního nomádství tu je. Největší překážku shledávám v překročení komfortní zóny – může jít o sólo cestování, výpověď v práci, prodej bytu, odkládání 2000 Kč měsíčně stranou, hodinové meditace denně, prostě jakákoli změna, kterou si v tuto chvíli neumíme dost dobře představit.

Existují neuvěřitelné příběhy těch, kteří ze dne na den skončili v práci a vydali se do světa. Kompletně proměnili svůj život a nyní se mají báječně.

Já bych raději lidem vzkázal to, ať jdou krok za krokem. Není třeba dělat drastické změny. Hollywood nechme televizi a náš byznys nemusí být druhý Facebook. Nemusíme přece dát hned výpověď, prodat byt a v ten samý den si koupit letenku. Raději než „overnight success” příběhy čtěte „overnight success, který trval 4 roky”, protože ten je reálný.

Pokud někoho láká digitální nomádství, doporučuji kontaktovat lidi, kteří mají podobný směr myšlení. Pokládat jim otázky, studovat tento životní styl, přemýšlet a postupně skládat mapu změny.nomad

Tato vaše mapa musí mít uvnitř své odůvodnění. Musíte si být jisti v tom, proč chcete změnu, co chcete od života, kam se chcete dostat. To nelze zkopírovat či si od někoho vypůjčit. Nastudovat a říci si, jo tohle chci. Takhle to nefunguje. Hluboko uvnitř máme hnací motor, který se točí podle našich nejniternějších přání a strachů.

Nejdůležitější je akce. Musíte „něco” změnit. U čtení příběhů, odpovědí a čerpání inspirace nestačí zůstat. Musíte se vydat na „tu cestu”. Buďte připraveni, že přes veškerou přípravu a rady ostatních, se před vámi objeví překážka a vejdete do slepé uličky. V těchto chvílích se vás ale jen život ptá, zda si to nechcete rozmyslet. Jak moc chcete jít dál? A v těchto chvílích se odráží vaše důvody. Pokud jsou dostatečně silné, překážky překonáte, vrátíte se ze slepé uličky a zkusíte zase jinou cestu. Právě toto „magické proč” ovlivňuje váš budoucí úspěch – dejte si na něm proto záležet.

Michala Benešovská

Odborná novinářka a copywriterka na volné noze se zaměřuje výhradně na IT, které ji fascinuje a baví už více než dvě dekády, respektive od doby, kdy rozebrala svůj první počítač. Pracovala pro Seznam.cz, Unicorn Systems nebo Mafru. Nyní spolupracuje s odborným časopisem o prodejním ICT kanále a ve volném čase se věnuje PlayStationu 4.