Způsobují sociální sítě izolaci?

Na tuto otázku mnozí uživatelé mobilních telefonů a sociálních sítí zcela sebekriticky odpovídají, že ano.

A nic moc proti tomuto jevu nedělají, dál sedí mezi přáteli a zírají na displej svého telefonu a dřív než se pustí do večeře, tak je něco nutí jídlo vyfotit a poslat na různé profily.

„Dřív bylo všechno jiné, lepší,“ slova, která jistě znáte. Tento názor není novinkou, říkali to vlastně všichni naši předci a platí nejenom pro kritiku přetechnizovaného světa. To, že fotíme, sdílíme, datlujeme, je pouze specifikem dnešní doby. Specifikem, které nás může na jednu stranu vést k názoru, že všechno řešíme online a chybí nám lidský kontakt. Na druhou stranu nám sociální sítě umožňují být v kontaktu s lidmi z druhé strany planety, komunikovat efektivně s mnoha jedinci najednou. Má to svá pro i proti, ale kdo se bojí sociální izolace, ten si vždycky hrozbu najde.

Smartphony zábavu v restauracích, na přednáškách a na koncertech neničí. Ničíme si ji sami jejich nadměrným používáním. Sdílení zážitků je pak něco navíc, něco co nás naopak sociálně zapojuje, můžeme sbírat zpětnou vazbu a o tom, co jsme zažili, vyprávět ostatním. Je jedno, jestli v online nebo offline světě, prostě se téma rozvíjí dál a dochází k interakcím. A ruku na srdce, sociální izolace s pojmem interakce dohromady příliš nejde, že?

Sociální sítě jako pomocník nemocných

Představte si nemocného člověka. Nedostane se do společnosti a sociální sítě jsou pak pro něho jednou z mála možností, jak komunikovat s ostatními. I v tomto případě online komunikace sociální izolaci nepřináší, právě naopak. Nemocní uživatelé sociálních sítí pak zažívají určitou svobodu komunikace, jsou sice například upoutáni na lůžko, ale mohou se o své pocity dělit s celým světem.

Co je to vlastně ta sociální izolace? Slovník cizích slov ji definuje takto: redukovaný počet sociálních kontaktů, vyčlenění ze společnosti, nedostatečný počet sociálních vazeb na pracovišti i v soukromí, proces či stav sociálního vyloučení.

Zkusme si tuto definici rozebrat. Sociální sítě určitě nepřinášejí redukci počtu kontaktů a vyčlenění ze společnosti, skutečnost je jiná. O redukci sociálních vazeb v soukromí nebo na pracovišti by se hovořit dalo, ale je to odlišné případ od případu. Mnozí totiž sociální sítě naopak používají k rozšiřování počtu kontaktů. Soukromé se rozrůstají na Twitteru, pracovní na LinkedInu. To je alespoň můj případ – s lidmi, které potkám online, se později sejdu osobně a stanou se mými přáteli. To samé platí o kontaktech pracovních. Díky působení na LinkedInu se mi ozývají lidé s pracovními nabídkami, scházíme se a diskutujeme. To jako sociální izolace nevypadá, že?

Izolace někdy opravdu hrozí

Ano, existuje i dost případů, kdy skutečně sociální sítě a online svět k izolaci vedou. Uživatelé se uzavírají do virtuálního světa a chybí jim osobní kontakt s přáteli. To ale nezpůsobují sociální sítě, ale povaha těchto uživatelů, jak mi sdělila PhDr. Petra Vondráčková, odbornice na závislosti všeho druhu, z Karlovy University v Praze. Kdyby nebyly sociální sítě, tito lidé by utíkali jinam a víc osobních kontaktů by určitě neměli. Možná jim sociální sítě dávají prostor komunikačně se realizovat alespoň online, jinak by byli od vnějšího světa zcela odříznuti.

Naopak si myslím, že sociální sítě mohou mnohdy zamezit úplnému sociálnímu vyloučení jedince. To platí třeba pro ty, kteří se stydí mluvit s cizími nebo i známými lidmi osobně. Ano, i tací mezi námi jsou. Těm pak pomůže, když si mohou online svoji reakci či odpověď trochu déle promyslet.

Pokud se někdo touží dostat do sociální izolace, jsou sociální sítě jen jednou z mnoha možností, kam utíkat. My, běžní a v tomto směru normální uživatelé sociálních sítí bychom si měli jenom uvědomit, že ve společnosti není slušné zírat do mobilu, že online kontakty by v této chvíli neměly dostat přednost před těmi reálnými.

Jan Handl

Jan Handl

Autor je kromě jiného internetový publicista, více informací najdete v jeho profilu na LinkedIn. Na stránkách iNazor.net odkazuje na své články pro nejrůznější média. Ze všech vymožeností moderní doby má nejraději Twitter, zajímá ho historie a píše HistorieBlog.cz.