Současná start-upová scéna v ČR versus zahraničí

Najděte deset rozdílů. 

Jaký je mezi ČR a zahraničním zásadní rozdíl?

  • zahraniční start-upy více kooperují mezi sebou (předávání informací),
  • dále nebrandují tak rychle jako české
  • dbají více na obsah než na formu

„V ČR je velké množství start-upů a v celosvětovém měřítku můžeme říct, že jsme poměrně úspěšní. Když se podíváme na to, že nás je cca 10 mil a kolik start-upů tu vznikne, jsme dobří,“ řekla Beata Pilná, členka představenstva Degirans SE.

V čem především by se Česká republika měla inspirovat ze zahraničí?

  • lépe hovořit a kooperovat s investory = chybí nám business uvažování
  • větší otevřenost k novinkám a snaha vyhledávat informací v oblastech, kde se start-up pohybuje = vzdělávání
  • nebát se = české start-upy se často podceňují:
    • obecně si nevěří v porovnání se suverenitou zahraničních start-upů,
    • spoustu věcí, které jsou nutné pro to, aby start-up fungoval vede k couvnutí před dalším rozvojem,
    • bojí se jít s kůží na trh
  • nebo přeceňují:
    • myslí si, že jsou unikátní,
    • že to, co funguje v USA, bude fungovat i v ČR

V rámci historie start-upů v ČR je něco, co se echt změnilo?

  • V zahraničí se během posledních 10 let stal start-up ekonomickým subjektem = je zde tlak nejen na inovace a pokrok ale i následné prodání a zpeněžení myšlenky zakladatele start-upu. Start-up ve svém počátku má otce myšlenky + 2 – 4 členy.
  • V ČR se výše popsané děje v posledních 5-6 let, ale chybí zde oproti zahraničí jistá pokora zakladatelů start-upů k investorům, a zároveň také mnoho českých investorů očekává od start-upu
    • rychlý finanční zisk /finanční návratnost je průměrně po 5 letech/
    • počítají s tím, že start-up bude sledovat trendy, novinky a vědět, co se v oboru děje ( = investoři neumí o start-up pečovat a někdy si neuvědomují, že se jedná o rizikovou investici prostě to vyjít nemusí)

Po obsahové stránce se start-upy objevují i v nových sférách např. geolokační služby, cestování, zdravotnictví což před cca pěti lety nebylo v takové míře.  Dochází tak k postupné změně vnímání start-upů a rozšíření obsahu, kterým se zabývají a to i přesto, že média se věnují především start-upům z oblasti IT. Start-upy zaměřené na služby se vyvíjejí především v souvislosti s univerzitami (inkubátory).

Rozdíl mezi start-upy v ČR a zahraničí, v jejich obsahu, resp. zaměření – nějaké trendy? Jaké? Nejsou nějaké zásadní rozdíly v obsahu. Trendem te obecně stává především bezpečnost, big data a vývoj interaktivních her, které mají vyšší přesah ( – vzdělávací) než je samotná hra.

Co v zahraničí funguje, zatímco v ČR ne?

V zahraničí je kladen důraz na stálé vzdělávání + spolupráci s univerzitami (semináře, školení i pro laickou veřejnost), větší osvěta + konference cílí především na dodání informací v oblasti – co jsou reálné a použitelné informace pro start-up. V ČR toto není ještě zcela ukotveno.

Je ČR v něčem „napřed“ před zahraničím? Případně v čem a čím je to dáno?

Improvizace – čeští start-upisté jsou geniální improvizátoři, viz start-upový projekt kiwi.cz nebo zoot.cz

Jak je to z pozice investora? Mají lehčí/těžší pozici v ČR nebo v zahraniční? V čem je to lehčí/těžší? A čím je to dáno? Může za to třeba i vstřícnější/přísnější legislativa, daňové úlevy apod.?

  • Investoři do start-upů vědí, že se jedná o „dlouhé“ peníze, kde návratnost je do cca 10 let.
  • Zahraniční investoři díky své historii vnímají investici do start-upů jako běžnou záležitost a je to do určité míry „trendy“ oproti ČR je investice do start-upů braná stále jako módní záležitost.
  • Jakékoliv daňové úlevy v rámci start-upů jsou pro investory kontraproduktivní, protože by tak nebylo možné zjistit, zda start-up opravdu funguje. Podobně by to bylo i s jakýmikoliv dotacemi.
  • Pro investora je důležité hned na počátku vidět, zda je start-up schopný přežít sám za sebe bez jakýchkoliv „státních“ finančních příspěvků.

Jaký je největší přínos start-upů pro nás, pro společnost?  Proč bychom měli investovat do start-upů, co z toho má širší veřejnost?

Pro společnost je ziskem podpora pokroku v nejrůznějších oborech – IT, medicína, bezpečnost apod.  Pro investora je to samozřejmě  zisk a  víra, že produkt má smysl.

Kdo je ve světě start-upovou velmocí je stále USA je velmocí, ale postupěně dochází ke vlivu asijských skupin.  Mekkou start-upů je stále Silicon Valley a s ním spojeni Business Angels. A jak je to v ČR?

  • V ČR se v současné době eviduje okolo 1300 start-upů ( – některé jsou v zárodku a možná ani nevzniknou) – StartupMap.
  • Většina start-upů V4 se zaměřuje na segment B2B, české firmy se zaměřují na B2G a slovenské na B2C.
  • Start-upy v Maďarsku a Polsku získávají finanční prostředky z místního kapitálu (25 % Maďarsko, 22 % Polsko). Na Slovensku je nejoblíbenější crowdfunding. V ČR 78 % start-upů využívá financování z vlastních zdrojů.
  • České start-upy se nejvíce zaměřují na patentování inovací.
  • České a Slovenské start-upy se nejvíce orientují na export.
  • Polsko má 4 hlavní start-upová centra (Krakow, Poznaň Wroclaw a Trojměstí, zatímco v ostatních zemí jsou centra především v hlavních městech (Bratislava, Budapešť, Praha).
  • Na výzkum a vývoj se v České republice vydává nejvíce finančních prostředků (např. Podnikání a inovace pro konkurence schopnost má rozpočet přes 13 milionů Kč) v porovnání s ostatními zeměmi V4.
  • více viz studie: https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/uploads.mangoweb.org/shared-prod/aspeninstitutece.org/uploads/2017/06/Visegrad-Startup-Report-5.pdf 

Česká společnost Degirans SE investuje do start-upů, které mají společenský přesah. Zajímá se o projekty, které hledají nejen investora, ale i mentora pro svůj další rozvoj.

Zdroj: Derigans

 

Michala Benešovská

Odborná novinářka a copywriterka na volné noze se zaměřuje výhradně na IT, které ji fascinuje a baví už více než dvě dekády, respektive od doby, kdy rozebrala svůj první počítač. Pracovala pro Seznam.cz, Unicorn Systems nebo Mafru. Nyní spolupracuje s odborným časopisem o prodejním ICT kanále a ve volném čase se věnuje PlayStationu 4.