V zemích s vyšší mírou genderové rovnosti je méně absolventek z oborů STEM

Paradox genderové rovnosti v praxi.

Z nového výzkumu vyplývá, že čím je společnost bohatší a genderově vyrovnanější, tím menší je pravděpodobnost, že ženy vystudují STEM. Výzkumníci tento jev nazývají „paradox genderové rovnosti“.

Nízké zastoupení dívek a žen v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) je celosvětový problém. Přestože jsou momentálně ženy zastoupeny v humanitních vědách, jejich reprezentace v anorganických vědách, jako je počítačová věda nebo fyzika, je mizivá.

Ze studie vyšlo najevo, že silné a slabé stránky jedinců na poli akademického vzdělávání souvisí s téměř univerzálně aplikovatelným genderovým rozdílem. Ten přispívá k tzv. „STEM gap“.

Zdroj: Fortune

Zjištění z této studie by mohlo redefinovat učební osnovy. V samotném vzdělávání by pak měly být podporovány snahy o povzbuzení dívek a žen, jejichž silnou stránkou je věda či matematika – aby se více věnovaly STEM oblastem.

Výzkum ukázal, že po celém světě se oblastem vědy a matematiky věnují převážně chlapci, kdežto dívky jsou dobré ve čtení a v porozumění textu. Podle Davida Gearyho, psychologa a profesora psychologie na Missourské univerzitě v USA, se studenti, kteří vynikají v matematice či vědě, budou spíše věnovat STEM oblastem, kdežto studenti, kteří excelují ve čtení, tíhnou k opačnému zaměření.

Tyto genderové rozdíly v akademických předpokladech spolu se zájmem o vědu mohou objasňovat, proč dochází k genderovým rozdílům ve STEM oblastech již celá desetiletí a také proč snahy o změnu ztroskotávají.

„Analyzovali jsme data týkající se 475 000 adolescentů ze 67 různých zemí a regionů. Zjistili jsme, že výsledky dívek a chlapců ve STEM předmětech se téměř nelišily v žádné ze zemí; věda byla zpravidla nejsilnější stránkou chlapců,“ řekl Geary.

„I přesto, že měla děvčata stejné nebo dokonce lepší výsledky v oblasti vědy než chlapci, byla v celkovém souhrnu ještě úspěšnější v porozumění textu. Což naopak souvisí s využitím jejich schopností v humanitních předmětech. V důsledku toho dívky hledají profese, které se STEM nesouvisí,“ dodala.

Zdroj: Psychological Science via The Atlantic

Překvapivě se tento trend projevil daleko silněji u žen a dívek, které žijí v zemích s větší genderovou rovností. Autoři studie to považují za „paradox genderové rovnosti“. Země, které jsou známé vysokým stupněm genderové rovnosti, jako je Finsko, Norsko či Švédsko, mají relativně málo absolventek STEM.

Oproti tomu sociálně konzervativnější země jako Turecko nebo Alžírsko mají mnohem vyšší procentuální zastoupení žen-absolventek STEM.

„V zemích s genderovou rovností jsou ženy aktivně povzbuzovány k tomu, aby se účastnily programů STEM. Přesto dávají přednost oblastem, kde mohou využít své silné akademické stránky,“ upřesnil profesor Geary. „V liberálnějších a bohatších státech jsou častěji vyjadřovány osobní preference. Proto dochází mimo jiné k situaci, že genderové rozdíly v akademických předpokladech a zájmech jsou citelnější a mají větší vliv na výběr školy či kariéry, než by tomu bylo v konzervativnějších a chudších zemích. Tím vzniká paradox genderové rovnosti.“

Kombinace osobních akademických předpokladů s lepšími výsledky ve čtení, menším zájmem o vědu a větší finanční zajištěnost vysvětlují, proč si tak málo žen ve vyvinutých zemích vybírá kariéru STEM.

„Kariéra v oblasti STEM je vnímána jako bezpečná a dobře placená, ale riziko nenastoupení této cesty se může lišit,“ uvedl Gijsbert Stoet, profesor psychologie na Leeds Beckett University ve Velké Británii. „V bohatších zemích, kde se kterákoliv kariérní volba zdá být relativně bezpečná, se ženy mohou rozhodovat na základě jiných než jen ekonomických faktorů. Naopak v zemích s horšími příležitostmi nebo tam, kde je zaměstnanost nejistá, může být dobře placená a relativně bezpečná STEM kariéra pro ženy atraktivnější.“

Výzkumníci se domnívají, že zjištění z této studie by mohla pomoci zacílit intervence tak, aby byly efektivnější. Politici by měli především přehodnotit nefunkční národní politiku zaměřenou na snižování genderové nerovnováhy ve STEM oblastech.

Zdroj: weforum.org

Michala Benešovská

Odborná novinářka a copywriterka na volné noze se zaměřuje výhradně na IT, které ji fascinuje a baví už více než dvě dekády, respektive od doby, kdy rozebrala svůj první počítač. Pracovala pro Seznam.cz, Unicorn Systems nebo Mafru. Nyní spolupracuje s odborným časopisem o prodejním ICT kanále a ve volném čase se věnuje PlayStationu 4.